Článek předkládá přehled vědeckých důkazů o účinnosti online hypnoterapie (telehypnoterapie) ve srovnání s tradiční osobní formou. Na základě publikovaných studií a přehledových článků hodnotíme efektivitu vzdálené hypnózy, její výhody zahrnující komfort domácího prostředí a zvýšenou přístupnost, ale také omezení a praktické požadavky. Diskutujeme faktory ovlivňující volbu formy terapie a formulujeme doporučení pro klinickou praxi.
1. Úvod
Rozvoj telekomunikačních technologií a zejména zkušenosti z období pandemie COVID-19 zásadně změnily způsob poskytování psychoterapeutických služeb včetně hypnoterapie. Vzdálená hypnóza prostřednictvím video platforem (Skype, Zoom, Google Meet aj.) se z nouzového řešení stala legitimní alternativou osobních sezení, kterou část klientů aktivně preferuje.
Otázka, zda je online hypnóza stejně účinná jako osobní forma, je relevantní jak pro klienty zvažující tuto možnost, tak pro terapeuty plánující rozšíření služeb. Tento článek shrnuje dostupné vědecké důkazy a poskytuje praktický návod pro obě strany.
2. Vědecké důkazy o účinnosti
2.1 Srovnávací studie
Klíčovou studií v oblasti telehypnoterapie je výzkum Hasana, Pearsona a Whorwella (2019) publikovaný v International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, který srovnával účinnost hypnoterapie zaměřené na střevo (gut-directed hypnotherapy) u pacientů se syndromem dráždivého tračníku (IBS). Studie porovnávala skupinu léčenou osobně se skupinou léčenou prostřednictvím platformy Skype.
Výsledky ukázaly statisticky významné zlepšení u obou skupin, přičemž nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinou léčenou osobně a skupinou léčenou přes Skype z hlediska míry zlepšení symptomů IBS, úzkosti a kvality života.
Přehledový článek Hasana a Vasanta (2023) publikovaný tamtéž shrnuje dosavadní literaturu a konstatuje, že vzdálená hypnoterapie prostřednictvím videa je srovnatelně účinná s osobní formou a má potenciál stát se standardní formou poskytování hypnoterapie celosvětově díky své dostupnosti a efektivitě.
2.2 Spokojenost a preference klientů
Studie Noble, Hasan, Simpson et al. (2022) zjistila, že bez ohledu na pandemickou situaci přibližně polovina pacientů preferovala vzdálenou hypnoterapii prostřednictvím video hovoru před osobní návštěvou. Tato preference přetrvává i v postpandemickém období, což naznačuje, že online forma není pouze nouzovým řešením, ale trvalou součástí spektra poskytovaných služeb.
3. Výhody online hypnoterapie
3.1 Komfort domácího prostředí
Paradoxně se ukazuje, že absence fyzické přítomnosti terapeuta může být v některých případech výhodou. Klienti v domácím prostředí často pociťují větší bezpečí a jsou schopni dosáhnout hlubší relaxace. Výzkum publikovaný v Contemporary Hypnosis & Integrative Therapy naznačuje, že pocit komfortu ve známém prostředí může vést k hlubším stavům soustředění a větší vnímavosti k terapeutickým sugescím.
Hypnoterapie nevyžaduje fyzický kontakt s klientem, což ji činí ideálně vhodnou pro online poskytování. Jak poznamenávají někteří praktikující terapeuti, klienti ve svém domácím prostředí mohou prožívat intenzivnější zkušenost, protože se na podvědomé úrovni cítí bezpečněji a uvolněněji.
3.2 Zvýšená přístupnost
Online hypnoterapie výrazně rozšiřuje dostupnost služeb pro:
| Skupina klientů | Konkrétní přínos online formy |
|---|---|
| Obyvatelé odlehlých oblastí | Přístup ke kvalifikovaným terapeutům bez nutnosti dlouhého cestování |
| Osoby s omezenou mobilitou | Překonání fyzických bariér přístupu k terapii |
| Lidé s agorafobií nebo panickou poruchou | Možnost zahájit terapii bez nutnosti opustit bezpečí domova |
| Pracovně vytížení klienti | Úspora času bez nutnosti dojíždění |
| Rodiče malých dětí | Možnost sezení během spánku dětí bez zajišťování hlídání |
3.3 Další praktické výhody
Mezi další výhody patří nižší náklady spojené s absencí cestování, větší diskrétnost (klient nemusí být viděn ve zdravotnickém zařízení), možnost kontinuity péče při cestování nebo stěhování, a v neposlední řadě snížení rizika přenosu infekčních onemocnění.
4. Omezení a rizika
4.1 Technické požadavky
Úspěšná online hypnoterapie vyžaduje stabilní internetové připojení a kvalitní audio-video vybavení. Technické problémy během sezení mohou narušit terapeutický proces a přerušit hypnotický stav. Studie publikované v BMC Medical Informatics and Decision Making zdůrazňují důležitost vhodného technického zázemí pro úspěch telezdravotních služeb.
4.2 Domácí prostředí jako potenciální zdroj rušení
Na rozdíl od kontrolovaného prostředí terapeutické ordinace může domácí prostředí přinášet rušivé elementy: domácí mazlíčci, děti, hluk z ulice, zvonění telefonu nebo příchod členů domácnosti. Pro efektivní online hypnoterapii je nezbytné zajistit nerušené soukromí po dobu sezení.
Online terapie předpokládá, že domácí prostředí klienta je bezpečné. Pro osoby žijící v dysfunkčním či násilném prostředí nemusí být domov vhodným místem pro terapeutickou práci. V takových případech je nutné hledat alternativní řešení.
4.3 Omezení neverbální komunikace
Při online sezení terapeut vidí pouze obličej a horní část těla klienta, což omezuje možnost sledovat celou škálu neverbálních signálů. Subtilní změny v držení těla, pohyby rukou nebo nohou mohou uniknout pozornosti. Zkušení terapeuti však uvádějí, že v praxi toto omezení nepředstavuje zásadní překážku, pokud je obrazový přenos dostatečně kvalitní.
4.4 Kontraindikace pro online formu
Online hypnoterapie nemusí být vhodná pro všechny klienty. Zvýšená opatrnost je namístě u osob s těžkými disociativními poruchami, akutními psychotickými stavy, nebo u klientů vyžadujících intenzivní krizovou intervenci, kde může být osobní přítomnost terapeuta nezbytná.
5. Praktické požadavky pro úspěšnou online hypnózu
5.1 Technické vybavení
Pro kvalitní online sezení je potřeba:
| Požadavek | Doporučení |
|---|---|
| Zařízení | Počítač, notebook, tablet nebo smartphone s kamerou |
| Připojení | Stabilní Wi-Fi nebo mobilní data (min. 5 Mbps) |
| Audio | Kvalitní sluchátka (ideálně s potlačením hluku) |
| Prostředí | Tiché místo s možností zavřít dveře |
| Poloha | Pohodlné křeslo nebo polohovací židle, případně lůžko |
| Osvětlení | Tlumené, příjemné světlo (ne přímé slunce do kamery) |
5.2 Příprava na sezení
Klientům se doporučuje: vypnout oznámení na telefonu a počítači, informovat členy domácnosti o probíhajícím sezení, zajistit, aby domácí mazlíčci byli v jiné místnosti, připravit si sklenici vody, a otestovat techniku několik minut před začátkem sezení.
6. Volba mezi osobní a online formou
Rozhodnutí o formě terapie by mělo zohledňovat individuální preference klienta, povahu řešeného problému, technické možnosti a životní situaci. Studie ukazují, že volba formy by měla být ponechána na klientovi, přičemž obě formy jsou z hlediska účinnosti srovnatelné.
Někteří klienti preferují první sezení absolvovat osobně pro navázání terapeutického vztahu a následně pokračovat online. Jiní oceňují možnost celého procesu na dálku. Neexistuje univerzálně „lepší" varianta – důležitá je kvalita terapeutického vztahu a kompetence terapeuta, nikoli forma poskytování.
7. Závěr
Dostupné vědecké důkazy podporují účinnost online hypnoterapie jako legitimní alternativy k osobním sezením. Studie konzistentně ukazují srovnatelné výsledky obou forem, přičemž významná část klientů aktivně preferuje vzdálenou formu pro její pohodlí a přístupnost.
Online hypnóza rozšiřuje dostupnost hypnoterapeutických služeb pro klienty, kteří by jinak měli omezený přístup k péči. Zároveň přináší specifické požadavky na technické vybavení a vhodné prostředí, které je třeba zajistit pro optimální průběh terapie.
Pro klinickou praxi z toho vyplývá doporučení nabízet klientům obě formy a respektovat jejich preference. Kvalita terapeutického vztahu a odborná kompetence terapeuta zůstávají klíčovými faktory úspěchu bez ohledu na zvolenou formu poskytování.
Reference
- Hasan, S. S., Pearson, J. S., & Whorwell, P. J. (2019). Skype Hypnotherapy for Irritable Bowel Syndrome: Effectiveness and Comparison with Face-to-Face Treatment. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 67(1), 69-80.
- Hasan, S. S., & Vasant, D. H. (2023). The Emerging New Reality of Hypnosis Teletherapy: A Major New Mode of Delivery of Hypnotherapy and Clinical Hypnosis Training. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 71(2), 153-164.
- Noble, H., Hasan, S. S., Simpson, T., et al. (2022). Patient preferences for gut-directed hypnotherapy in irritable bowel syndrome. Neurogastroenterology & Motility, 34(S2).
- Riegel, B., Hohaus, A., & Revenstorf, D. (2024). Meta-analytic evidence on the efficacy of hypnosis for mental and somatic health issues: a 20-year perspective. Frontiers in Psychology, 14, 1308378.
- Elkins, G. (2023). Current Practices in Clinical Hypnosis: Research and Commentary. International Journal of Clinical and Experimental Hypnosis, 71(2), 89-92.
- Zhao, F. Y., et al. (2024). Mapping Knowledge Landscapes and Evolving Trends of Clinical Hypnotherapy Practice: A Bibliometrics-Based Visualization Analysis. International Journal of General Medicine, 17, 5773-5792.
- American Psychological Association. (2024). Uncovering the new science of clinical hypnosis. APA Monitor on Psychology, 55(4).
