Hypnóza je obecně bezpečná metoda, ale existují situace, kdy je její použití kontraindikováno nebo vyžaduje zvláštní opatrnost. Článek kategorizuje kontraindikace na absolutní a relativní, diskutuje specifické klinické situace (psychotické poruchy, epilepsie, disociativní poruchy, kardiovaskulární onemocnění) a poskytuje praktické doporučení pro bezpečnou klinickou praxi.
1. Obecná bezpečnost hypnózy
Hypnóza je všeobecně považována za bezpečnou intervenci s minimálním rizikem nežádoucích účinků. Rozsáhlá metaanalýza (Lynn et al., 2012) zahrnující tisíce subjektů nezjistila závažné nežádoucí účinky hypnózy. Přesto existují situace, kdy je hypnóza nevhodná nebo vyžaduje zvýšenou opatrnost.
Je důležité rozlišovat mezi absolutními kontraindikacemi (hypnóza by se neměla používat) a relativními kontraindikacemi (hypnóza vyžaduje modifikaci nebo zvýšenou opatrnost).
2. Absolutní kontraindikace
V těchto případech by hypnóza neměla být používána vůbec nebo pouze za zcela výjimečných okolností specializovaným odborníkem.
2.1 Akutní psychotické stavy
Hypnóza je absolutně kontraindikována u pacientů v akutní fázi psychotického onemocnění (schizofrenie, schizoafektivní porucha, akutní psychotická epizoda). Důvody zahrnují:
• Zhoršení reality testingu: Hypnóza záměrně oslabuje kritické myšlení, což může exacerbovat psychotické příznaky.
• Riziko posílení bludů: Hypnotické sugesce mohou být inkorporovány do bludného systému.
• Neschopnost informovaného souhlasu: Psychotický pacient nemusí být schopen plně porozumět povaze intervence.
2.2 Akutní intoxikace
Hypnóza by neměla být prováděna u osob pod vlivem alkoholu nebo psychoaktivních látek. Intoxikace narušuje schopnost informovaného souhlasu, znemožňuje přesné posouzení reakcí a může vést k nepředvídatelným interakcím.
2.3 Závažné poruchy osobnosti s psychotickými rysy
U některých pacientů s hraniční poruchou osobnosti nebo schizotypální poruchou může hypnóza precipitovat krátkodobé psychotické epizody nebo závažnou disociaci.
3. Relativní kontraindikace
Hypnóza může být použita, ale vyžaduje modifikaci techniky, zvýšenou opatrnost nebo spolupráci s dalšími odborníky.
3.1 Epilepsie
Vztah mezi hypnózou a epilepsií je komplexní. Teoretické obavy zahrnují možnost provokace záchvatu relaxací nebo změněnými stavy vědomí. Praktická evidence však toto riziko nepotvrzuje:
• Studie neprokázaly zvýšený výskyt záchvatů během hypnózy u epileptiků.
• Hypnóza byla dokonce používána k redukci frekvence záchvatů u některých pacientů.
• Doporučení: Informovaný souhlas, vyhýbání se blikajícím světlům při indukci, informování o diagnóze epilepsie.
3.2 Disociativní poruchy
Hypnóza u pacientů s disociativní poruchou identity (DID) nebo jinými závažnými disociativními poruchami vyžaduje specializované školení:
• Hypnóza může nepřímo aktivovat odštěpené stavy (alter ego).
• Existuje riziko iatrogenního posílení disociativních symptomů.
• Na druhou stranu, hypnóza může být užitečným nástrojem v rukou odborníka na disociaci.
3.3 Závažná deprese s aktivní suicidalitou
Hypnóza jako monoterapie není vhodná pro závažnou depresi s aktivními sebevražednými myšlenkami. Prioritou je psychiatrická stabilizace. Hypnóza může být později integrována jako podpůrná metoda.
3.4 Závažná kardiovaskulární onemocnění
U pacientů s nestabilní anginou pectoris, nedávným infarktem myokardu nebo závažnými arytmiemi je třeba opatrnosti:
• Hluboká relaxace může vést k výrazné hypotenzi.
• Emocionální katarze během hypnózy může být kardiovaskulárně zatěžující.
• Doporučení: Mírná relaxace, vyhýbání se intenzivním abreakcím, monitorování u rizikových pacientů.
3.5 Posttraumatická stresová porucha (PTSD)
Hypnóza může být velmi účinná u PTSD, ale vyžaduje specializovaný přístup:
• Riziko retraumatizace při neopatrné práci s traumatickými vzpomínkami.
• Možnost falešných vzpomínek při sugestivních technikách.
• Doporučení: Titrace expozice, ego-state techniky, důraz na bezpečí a stabilizaci.
4. Situace vyžadující zvláštní opatrnost
Tyto situace nejsou kontraindikacemi, ale vyžadují informovaný přístup terapeuta.
| Situace | Důvod opatrnosti | Doporučení |
|---|---|---|
| Těhotenství | Obavy z předčasného porodu (nepodložené) | Hypnóza je bezpečná; vyhýbat se věkové regresi |
| Děti | Sugestibilita, nezralost | Souhlas rodičů, věku přiměřené techniky |
| Hraniční porucha osobnosti | Riziko disociace, nestabilita | Opatrnost, ego-posilující techniky |
| Konverzní/somatizační poruchy | Možné zhoršení symptomů | Komplexní přístup, ne pouze symptomatická léčba |
| Forenzní kontext | Riziko falešných vzpomínek, právní dopady | Specializované protokoly, informovaný souhlas |
5. Falešné kontraindikace (mýty)
Některé tradičně uváděné kontraindikace nejsou podloženy evidencí:
„Hypnóza je nebezpečná pro lidi s nízkou inteligencí": Není pravda. Hypnabilita nekoreluje s inteligencí.
„Hypnózu nelze použít u skeptiků": Skepticismus může snížit responzivitu, ale není kontraindikací.
„Člověk může uvíznout v transu": Není zdokumentován jediný případ. Trans spontánně odeznívá.
6. Doporučení pro bezpečnou praxi
1. Důkladná anamnéza: Před hypnózou vždy zjistěte psychiatrickou anamnézu, užívané léky, epilepsii, kardiovaskulární onemocnění.
2. Informovaný souhlas: Vysvětlete povahu hypnózy, vyvraťte mýty, informujte o možných reakcích.
3. Konzultace: V nejasných případech konzultujte psychiatra nebo supervizora.
4. Kompetence: Pracujte pouze v rámci svých kompetencí. Komplexní případy přenechte specialistům.
5. Dokumentace: Veďte záznamy o indikaci, průběhu a reakcích na hypnózu.
7. Závěr
Hypnóza je bezpečná metoda pro většinu klientů. Absolutní kontraindikace jsou vzácné a týkají se především akutních psychotických stavů. Většina „kontraindikací" je ve skutečnosti relativních a vyžaduje spíše modifikaci přístupu než úplné vyloučení hypnózy.
Klíčem k bezpečné praxi je důkladná anamnéza, informovaný souhlas, práce v rámci vlastních kompetencí a ochota konzultovat složité případy. Etický hypnoterapeut zná hranice své metody a neváhá odkázat klienta k vhodnějšímu specialistovi, když je to v jeho nejlepším zájmu.
Reference
- Lynn, S. J., et al. (2012). Hypnosis, hypnotic phenomena, and hypnotic responsiveness. Psychology of Consciousness, 1, 103-119.
- Gruzelier, J. H. (2000). Unwanted effects of hypnosis: A review of the evidence. Contemporary Hypnosis, 17(4), 163-193.
- Hammond, D. C. (1998). Hypnotic complications: Prevention and management. American Journal of Clinical Hypnosis, 40(4), 265-277.
- Meyerson, J., & Konichezky, A. (2011). Hypnotically induced dissociation (HID) as a strategic intervention for enhancing OCD treatment. American Journal of Clinical Hypnosis, 53(3), 169-181.
- Yapko, M. D. (2012). Trancework (4th ed.). New York: Routledge. [Chapter on Contraindications]
