Vztah hypnózy a paměti je jedním z nejkontroverznějších témat v oboru. Článek analyzuje fenomén hypnotické hypermnézie (zlepšení paměti), problematiku falešných vzpomínek, forenzní využití hypnózy a doporučení pro etickou praxi. Zvláštní pozornost je věnována rizikům regresní terapie.
1. Historický mýtus: Paměť jako videorekordér
Po dlouhou dobu převládala představa, že paměť funguje jako videorekordér – vše, co zažijeme, je přesně zaznamenáno a hypnóza může tento „záznam" přehrát. Tato představa je vědecky neudržitelná. Paměť je rekonstruktivní proces – při vybavování aktivně rekonstruujeme minulost na základě fragmentů, schémat a aktuálního kontextu.
2. Hypnotická hypermnézie
2.1 Definice a výzkum
Hypnotická hypermnézie označuje domnělé zlepšení paměti pod hypnózou. Výzkumy (Steblay & Bothwell, 1994; Erdelyi, 1994) ukázaly, že hypnóza může mírně zvýšit množství vybavených informací, ale současně zvyšuje množství chybných vybavení (konfabulací). Celková přesnost paměti se tedy nezlepšuje.
• Hypnóza zvyšuje celkový objem vybaveného materiálu
• Současně zvyšuje množství chybných informací
• Poměr správných/chybných odpovědí se nezlepšuje
• Subjektivní jistota o vzpomínkách se zvyšuje (i u chybných)
• Efekt je výraznější u sugestibilních jedinců
2.2 Problém zvýšené jistoty
Obzvláště problematické je, že hypnóza zvyšuje subjektivní jistotu vzpomínek – i těch falešných. Člověk po hypnóze je více přesvědčen o pravdivosti svých vzpomínek, aniž by se jejich přesnost objektivně zlepšila. Tento efekt má závažné forenzní implikace.
3. Falešné vzpomínky
3.1 Mechanismy vzniku
Falešné vzpomínky mohou vznikat několika mechanismy. Konfabulace je doplnění paměťových mezer smyšleným, ale subjektivně uvěřitelným materiálem. Source monitoring error je zaměňování zdroje informace – sen, fantazie nebo vyprávění jsou vnímány jako vlastní zkušenost. Sugestivní dotazování spočívá v tom, že způsob kladení otázek může implantovat falešné informace.
3.2 Experimentální evidence
Klasické experimenty Elizabeth Loftus prokázaly, jak snadno lze implantovat falešné vzpomínky. Účastníci výzkumu byli přesvědčeni, že jako děti zažili události, které se nikdy nestaly (ztracení v obchodním domě, incident s balónem). Hypnotický kontext tuto vulnerabilitu zvyšuje díky zvýšené sugestibilitě a snížené kritické evaluaci.
4. Forenzní aspekty
4.1 Historický kontext
Hypnóza byla v minulosti používána při policejních vyšetřováních k „osvěžení" paměti svědků a obětí. V 80. a 90. letech byla široce kritizována po skandálech spojených s falešnými obviněními ze sexuálního zneužívání, založenými na „vzpomínkách" vybavených během terapie.
4.2 Současná právní pozice
Většina jurisdikcí dnes omezuje nebo zakazuje použití svědectví získaného pod hypnózou. Americká lékařská asociace (AMA) a Americká psychologická asociace (APA) vydaly varování před forenzním použitím hypnózy. V České republice svědectví pod hypnózou nemá právní relevanci.
• Vzpomínky vybavené pod hypnózou nejsou spolehlivější než běžné
• Hypnóza zvyšuje riziko falešných vzpomínek
• Zvýšená subjektivní jistota může ovlivnit soudce a porotu
• „Hypnoticky osvěžené" vzpomínky jsou právně problematické
• Terapeut může nevědomě implantovat sugesce
5. Regresní terapie: Rizika a limity
5.1 Regrese k příčině
Některé terapeutické přístupy používají hypnotickou regresi k hledání „kořenové příčiny" aktuálních problémů v minulosti. Ačkoliv zpracování minulých zkušeností může být terapeuticky hodnotné, je třeba rozlišovat mezi subjektivní zkušeností a historickou realitou.
5.2 Bezpečná praxe
Etická práce s regresí vyžaduje jasné informování klienta, že vybavené obsahy mohou být směsí vzpomínek, fantazií a rekonstrukcí – nikdy bychom neměli prezentovat hypnotické vybavení jako „pravdu". Terapeut se vyhýbá sugestivním otázkám a nepodporuje nevědomě specifický narativ.
6. Doporučení pro praxi
1. Informujte klienta o rekonstruktivní povaze paměti
2. Nepoužívejte hypnózu k „ověřování" traumatických vzpomínek
3. Vyhněte se sugestivním otázkám („Kde vás zneužil?")
4. Neprezentujte vybavený materiál jako „pravdu"
5. Dokumentujte průběh sezení
6. Buďte obezřetní při práci s potenciálně forenzními případy
7. V pochybnostech konzultujte s kolegy
7. Závěr
Hypnóza není „sérum pravdy" ani spolehlivý nástroj k odkrývání minulosti. Paměť je rekonstruktivní a hypnotický kontext může paradoxně zvyšovat riziko paměťových zkreslení. Etická praxe vyžaduje transparentnost vůči klientům a opatrnost při práci s minulostí.
Reference
- Erdelyi, M. H. (1994). Hypnotic hypermnesia: The empty set of hypermnesia. IJCEH, 42(4), 379–390.
- Loftus, E. F. (1997). Creating false memories. Scientific American, 277(3), 70–75.
- Lynn, S. J., et al. (2003). Hypnosis, suggestion, and suggestibility: An integrative model. American Journal of Clinical Hypnosis, 44(3-4), 367–381.
- Orne, M. T. (1979). The use and misuse of hypnosis in court. IJCEH, 27(4), 311–341.
- Steblay, N. M., & Bothwell, R. K. (1994). Evidence for hypnotically refreshed testimony: The view from the laboratory. Law and Human Behavior, 18(6), 635–651.
