Hypnóza má v chirurgickém kontextu dlouhou historii a rostoucí evidenční základnu. Článek analyzuje využití hypnózy v preoperační přípravě (redukce úzkosti), během operací (hypnosedace) a v pooperační péči (zrychlení hojení, redukce bolesti). Jsou diskutovány mechanismy, evidence a praktická implementace.
1. Historický kontext
Využití hypnózy v chirurgii sahá do 19. století. James Esdaile (1808–1859), skotský chirurg působící v Indii, provedl stovky operací s hypnózou jako jedinou formou anestezie, včetně amputací a odstraňování tumorů. Jeho mortalita byla výrazně nižší než u tehdejšího standardu.
S příchodem chemické anestezie hypnóza z operačních sálů téměř zmizela. V posledních dekádách však zažívá renesanci jako doplněk farmakologické anestezie – tzv. hypnosedace.
2. Preoperační příprava
2.1 Preoperační úzkost
Až 80 % pacientů před operací zažívá úzkost. Vysoká preoperační úzkost je spojena s vyšší spotřebou anestetik, větší pooperační bolestí, delším hojením a komplikacemi. Psychologická příprava má tedy nejen humánní, ale i klinický význam.
2.2 Evidence pro hypnotickou přípravu
Studie Schnur et al. (2008) prokázala, že 15minutová hypnotická intervence před operací prsu vedla k signifikantně nižší úzkosti než pozornost-kontrolní skupina nebo běžná péče. Efekt byl robustní a klinicky významný.
• Snížení preoperační úzkosti o 50–70 %
• Nižší spotřeba anxiolytické premedikace
• Lepší spolupráce pacienta během přípravy
• Vyšší spokojenost pacientů
• Potenciálně lepší pooperační výsledky
3. Hypnosedace
3.1 Definice
Hypnosedace kombinuje hypnózu s lokální anestezií a minimální intravenózní sedací. Pacient zůstává při vědomí, ale je hluboce relaxovaný a disociovaný od operačního pole. Technika byla rozvinuta zejména belgickým týmem profesorky Marie-Elisabeth Faymonville v Liège.
3.2 Klinické využití
Hypnosedace byla úspěšně použita při operacích štítné žlázy, karotidomii, operacích prsu, plastické chirurgii a dalších. Faymonville et al. (1997) prokázali, že pacienti operovaní s hypnosedací vyžadovali méně sedativ, měli stabilnější hemodynamiku a rychlejší zotavení.
| Parametr | Hypnosedace | Standardní sedace |
|---|---|---|
| Spotřeba sedativ | -50 % | Baseline |
| Pooperační bolest | Nižší | Vyšší |
| Délka hospitalizace | Kratší | Delší |
| Spokojenost pacienta | Vyšší | Standardní |
4. Pooperační péče
4.1 Pooperační bolest
Hypnotické sugesce dané perioperačně mohou redukovat pooperační bolest a spotřebu analgetik. Montgomery et al. (2002) v metaanalýze zjistili, že hypnóza redukuje pooperační bolest, s průměrným effect size d = 0.74.
4.2 Hojení ran
Několik studií naznačuje, že hypnotické sugesce mohou akcelerovat hojení. Ginandes et al. (2003) zjistili rychlejší hojení zlomenin u pacientů s hypnózou. Mechanismy pravděpodobně zahrnují lepší perfuzi tkání, redukci stresu a optimální imunitní funkci.
5. Mechanismy účinku
Psychologické: Redukce úzkosti, zvýšení pocitu kontroly, pozitivní očekávání
Fyziologické: Parasympatická aktivace, stabilnější hemodynamika, lepší oxygenace tkání
6. Praktické aspekty
Implementace hypnózy v chirurgickém kontextu vyžaduje spolupráci celého týmu – chirurg, anesteziolog, hypnoterapeut a ošetřovatelský personál musí být koordinováni. Preoperační screening identifikuje vhodné kandidáty – vysoce úzkostní pacienti, ti s kontraindikacemi k celkové anestezii nebo preferující minimální farmakologii.
7. Závěr
Hypnóza představuje účinný a bezpečný nástroj v chirurgické péči. Její využití v preoperační přípravě, jako součást hypnosedace i v pooperační péči je podloženo solidní evidencí. Integrace hypnózy do chirurgické praxe může zlepšit výsledky i zkušenost pacientů.
Reference
- Faymonville, M. E., et al. (1997). Psychological approaches during conscious sedation. Regional Anesthesia, 22(5), 442–450.
- Ginandes, C., et al. (2003). Can medical hypnosis accelerate post-surgical wound healing? American Journal of Clinical Hypnosis, 45(4), 333–351.
- Montgomery, G. H., et al. (2002). A meta-analysis of hypnotically induced analgesia. IJCEH, 50(3), 243–255.
- Schnur, J. B., et al. (2008). A randomized trial of a cognitive-behavioral therapy and hypnosis intervention. JNCI, 100(17), 1304–1312.
